VETERINÁRNÍ PÉČE

IBD

V poslední době se vyrojila spousta ,,zaručených" zpráv o IBD. Chtěl bych aspoň částečně přispět k uklidnění chovatelů uvedením základních faktů:

-pokud máte doma plaza - či více plazů a tito nevykazují žádné známky nemoci - není nutné je testovat na IBD. Testováním (a dokonce ani pitvou případně uhynulého plaza) nezjistíte žádnou z dostupných metod, zda had byl infikován IBD - či nikoliv. Úplně nesmyslné je testovaní plazů, které si zakoupíte. Pokud Vám tento test některý veterinární lékař udělá - budete mít pouze doklad o tom- že plaz možná má IBD, nebo že je možná zdravý. Tedy prakticky cár papíru! To samé platí i u testování celého Vašeho chovu. Je vysoce pravděpodobné, že vyřadíte zcela zdravá zvířata! Přitom pokud by některé z nich skutečně IBD mělo není zase velká pravděpodobnost, že by bylo odhaleno. Výsledek by byl tento:- oddělili by jste MOŽNÁ nemocné hady a nechali by jste v chovu MOŽNÁ zdravé plazy! Test se v hojné míře provádí například v Německu - kde je ovšem hlavním cílem tahání peněz z kapes chovatelů a nemalý výdělek veterinárních lékařů. U nás jsou naštěstí tak slušní - že testy odmítají dělat. Pokud máte zvíře, které se nechová normálně - musíte ho držet v karanténě stejně a nechat ho vyšetřit. Pozor na přenos chorob parazity!

- z těchto důvodů jsou zcela zavádějící informace některých chovatelů, kteří ujišťují, že jejich chov je pod veterinární kontrolou a IBD se u nich nevyskytuje! Nikdo v současné době vám takovéto potvrzení nedá! Stejně je nesmyslné (a svědčí spíše o konkurenčním boji, či závisti) označit některé chovatele, že IBD rozšiřují. Níže předkládám kapitolu o IBD v knize o Boa constrictor, která vyšla v loňském roce (za překlad děkuji svému příteli Františkovi):

Inclusion Body Disease (The Complete Boa Constrictor - Vincent Russo - 2007)

Inclusion body disease (IBD) is an often fatal (suspected) viral disease that is more common in the boa constrictor than any other member of the family Boidae. This desease has been around for at least thirty years. IBD is also known as boa "aids" because it is thought to be caused by a virus that is a member of the Retrovirus family. Retroviruses are associated with both human and feline aids. Boas are thought to be the true host of this virus. Much research still needs to be done to understand this disease in boas. Some of the symptoms of this disease include neurological signs such as inability to right themselves, star gazing (sitting with their heads pointed upward), a dull demeanor and positioning themselves in abnormal contorted positions. Gastrointestinal signs are also common such as anorexia, diarrhea, and weight loss.


IBD je často smrtelné virové onemocnění (obávané) které je více časté u BC (Boa constrictor) než u jiných druhů rodiny Boidae. Toto onemocnění je zde přibližně nejméně třicet let. IBD je také známo jako AIDS hroznýšů, neboť se má za to, že je způsobováno viry, které patří do rodiny Retrovirů. Retroviry jsou spojovány s AIDS lidí a kočkovitých šelem. Hroznýši jsou považováni za skutečné hostitele těchto virů. Mnoho výzkumů bude ještě zapotřebí aby byla tato nemoc hroznýšů objasněna. Některé z projevů této nemoci zahrnují neurologické znaky, jako např. neschopnost se vzpřímit, upřené civění (sedíce s hlavami mířícími směrem nahoru), těžkopádné chování a polohování se v abnormálních pozicích. Gastrointestinální znaky jsou také časté, např. anorexie (nechutenství), průjem, váhový úbytek.
 



IBD is likely transmitted from one boa to another via bodily fluids, such as direct contact when breeding or by exposure to saliva or fecal/urate contamination. The snake mite is also thought to be one of the most common ways for this desease to spread in a collection. Fortunately, the organism does not appear to survive for any lenght of time in the environment. But strict guarantine is required for any new snakes that may be entering a collection. More research is needed to understand how this organism may spread from one snake to another. Many questions are still unanswered about possible carrier states and when and for how long the organism may be shed from an infected boa.


IBD je pravděpodobně přenášen z jednoho hroznýše na druhého prostřednictvím tělních tekutin, např. bezprostředním kontaktem při porodu (chovu) nebo prostřednictvím slin nebo kontaminací fekáliemi či močí. Hadí roztoči též jsou považováni za možnou cestu rozšíření této choroby v chovu. Naštěstí, organismus (virus) neukazuje schopnost přežít delší dobu v okolním prostředí. Je ale vyžadována přísná karanténa u nových hadů, kteří jsou zařazováni do chovu. Je zapotřebí ještě hodně výzkumů abychom porozuměli, jak se tyto organismy mohou přenášet z jednoho hada na druhého. Mnoho otázek je stále ještě nezodpovězeno o možných okolnostech přenosu a kdy a jak dlouho organismy mohou být šířeny z infikovaného hroznýše.


IBD is a difficult desease for verinarians to diagnose. Typical blood tests such as complete blood counts or blood chemistry values are not useful in making a diagnosis. However blood smears that show evidence of inclusion bodies in circulating blood cells may indicate exposed or possibly infected snakes. If the blood smears are positive for inclusion bodies and the snake has clinical signs the desease is likely. However, if blood smears do not show inclusion bodies in circulating blood cells it does not rule out the desease.

IBD je pro veterináře obtížně diagnostikovatelná. Typické krevní testy jako např. kompletní krevní počty nebo chemie krevních hodnot nejsou použitelné při stanovení diagnózy. Nicméně krevní stěry které ukazují důkaz obsahu tělísek v buňkách krevního oběhu (krvinkách) mohou indikovat postižené nebo případně možné infikované hady. Jestliže krevní stěry jsou pozitivní na obsah tělísek a had má klinické příznaky, je nemoc pravděpodobná. Avšak, jestliže krevní stěry neukazují přítomnost tělísek v buňkách krevního oběhu tak i tehdy nelze nemoc vyloučit.


The most definitive way to confirm a diagnosis of IBD is taking tissue biopsies (samples) at surgery or during a postmortem examination. Inclusion bodies are most often found in the pancreas, kidney, liver and brain. Even with tissue biopsies a negative test result does not ensure the boa is free of the disease. However a positive test result with any of the above clinical signs likely means the boa is infected.


Nejvíce určující způsob potvrzení diagnózy IBD je tkáňová biopsie (vzorky) při operaci nebo během pitvy. Obsažená tělíska jsou nejčastěji nacházena ve slinivce, v ledvině, v játrech v mozku. I negativní výsledky tkáňové biopsie nemohou zaručit, že hroznýš nemá tuto nemoc. Avšak pozitivní výsledky testů s nějakými dalšími klinickými příznaky pravděpodobně znamenají, že hroznýš je infikován.


Many other diseases can mimic IBD in boas especially diseases effecting the neurological system. Overheating, excessive exposure to insecticides (drugs used to tread mites) and bacterial and parasitic meningitis are possible rule-outs.
Because of the difficulty of diagnosis and its fatal nature, IBD is causing a lot of frustration. A lot of research is being done on this disorder here in the US, and also in Europe. There is no treatment or cure for IBD. Because the desease is thought to be caused by a virus the development of an effective test and possible vaccine for prevention is the hope for the future.

Mnoho dalších nemocí může napodobovat IBD u hroznýšů, obzvláště nemoci působící na neurologický systém. Přehřívání, nepřiměřené působení insekticidů (léků používaných proti roztočům) a bakteriální a parazitické meningitidy jsou onemocnění, které je nutno vyloučit.
V důsledku obtížnosti diagnostiky a její smrtící podstatě, IBD způsobuje nemálo frustrací (pocit marnosti). Mnoho studií o této nemoci je uděláno zde, v US, a také v Evropě. Nemáme žádnou léčbu nebo lék na IBD. Protože se domníváme, že nemoc je způsobována viry, vývoj efektivních testů a vhodných vakcín pro prevenci je nadějí do budoucnosti.



How can you avoid obtaining a boa with IBD?
Quarantine is the best method of keeping this disease from entering an established collection. The lenght of time to keep new snakes in quarantine to safely declare them free of the disease is unknown. A possible carrier state may exist for IBD disease so snakes that appear healthy may still harbor the disease. The longer they can be kept in quarantine the better. However a minimum of 90 days is recommended. Additionally both in the quarantine situation and in the general snake collection strict management and eradication of snake mites must be maintained.

Jak se můžete vyvarovat získání hroznýše s IBD?
Karanténa je nejlepší metodou, jak zabránit proniknutí této nemoci do zavedeného chovu. Doba, po kterou je potřeba ponechat hady v karanténě, aby je bylo možno deklarovat (prohlásit) za nenakažené není známa. Mohou existovat možné okolnosti přenosu nemoci IBD i když se had jeví jako zdravý, ale přesto už může být hostitelem této nemoci. Je lepší jsou-li hadi ponecháni v karanténě delší dobu. Nicméně je doporučeno jako minimum 90 dní. Nutno dodat, že jak u hadů v karanténě, tak i obecně v chovu musí být hadí roztoči striktně vyhubeni.

překlad: Kaprál František
 

 

Falešná březost u PMB.

Krajty tmavé – Python molurus bivittatus, chová mnoho chovatelů. Tyto krajty se páří většinou počátkem roku, poté dochází k ovulaci a oplodnění vajíček. Po čase se samice otáčí na záda, kdy podle některých názorů tyto prohřívá, podle jiných ,,urovnává“. Poté samice naklade vajíčka a to většinou do doby asi 3 měsíců od páření. Někdo nechává vajíčka u samice, která je svými stahy 24 hodin denně zahřívá – po dobu 2 měsíců. Zároveň vytváří u snůšky příznivé mikroklima.Někdo vajíčka raději dá do inkubátoru. Setkal jsem se už i s názorem, že mláďata vylíhlá z těchto vajíček nejsou tak životaschopná, jako mláďata vylíhla z vajec, zahřívaných samicí. Tuto skutečnost nemohu potvrdit, i když sám dávám přednost vývinu mláďat ve vajíčkách přirozenou cestu a k inkubátoru se uchyluji pouze z nouze.

Všeobecně většinou převládá názor, že k určení,  zda došlo k oplození vajec stačí, když se samice PMB otáčí na záda. Jak jsem nyní zjistil, ne vždy tomu tak je.

U mojí samice PMB, která naposledy přijala potravu dne 16.01.2001 a pářila se zhruba od půlky ledna, do půlky února 2001 – tomu bylo trochu jinak. Po páření viditelně zvětšila objem, vyhřívala se, přestala přijímat potravu a od 28. února se začala otáčet i na záda. Otáčení břichem vzhůru trvalo zhruba asi jeden měsíc. Potom se jí ovšem objem těla zmenšil, na záda se přestala otáčet a také se již nevyhřívala. Vajíčka samozřejmě také nekladla. Potravu však odmítala dále. Proto u ní bylo učiněno 4.května 2001 ultrazvukové vyšetření, které potvrdilo přítomnost vajec.

Protože jsem si nebyl jistý, jak mám postupovat dál, požádal jsem o radu ing.Ivana Vergnera. Z odpovědi jsem zjistil, že se patrně jednalo o falešnou březost (kterou jsem do té doby pozoroval pouze u psů), ale jak je vidět může se vyskytnout i u plazů. Dále jsem se dozvěděl, že mohou nyní nastat dvě varianty:

 

-dojde k vstřebání vajec, následné normalizaci a k příjmu potravy

-vejce budou muset být vypuzena pomocí injekcí Oxytocinu (dávku určí pouze zkušený veterinář,zabývající se plazy!)

 

Naštěstí v mém případě došlo k první variantě, vejce se vstřebala a samice dne 10.06.2001 přijala potravu. Nejdříve sice váhavě, ale posléze s typickou krajtí žravostí!

V tomto případě šlo tedy o ovulaci vyvolanou předchozím pářením, ale k oplození vajec nedošlo a samice je ještě před vytvořením vrchního obalu vstřebala. Zajímavé je to m.j. i tím, že stejný samec – který pářil tuto samici – úspěšně napářil , ve stejném období jiné samice!

Může zde – dle ing.Ivana Vergnera – nastat i pesimistická varianta, kdy samice vytvoří povrchovou blánu na vejcích, tyto ovšem nesnese, ale zadrží. V tomto případě je nezbytná účast zkušeného veterinárního doktora.

 

Úspěšný pokus léčby PMB.

 

 

 

Na jaře letošního roku se mi vylíhla mláďata Python molurus bivittatus – albino. Ne však všechna. Vajíčka většinou nedávám do inkubátoru, ale nechávám je zahřívat samicí. To jsem udělal i v tomto případě. Samice však již 3 týdny před očekávaným líhnutím prakticky přestala vajíčka zahřívat a pouze ležela vedle nich, aniž by, kromě občasných záškubů mimo vajíček, vyvíjela nějakou činnost.  V tomto období sice již tak moc vajíčkům nevadí, když není teplota udržována přesně ve stanoveném rozmezí, (teplotu v teráriu, kde samice vajíčka zahřívá, raději trochu snížím, aby byla vajíčka celá dobře omotaná a bylo tak udržováno požadované mikroklima), ale i když jsem terárium poctivě stále rosil – nepodařilo se, vzhledem k jeho velikosti – udržet optimální vlhkost. Proto při líhnutí vajíček, byla některá již tak seschlá, že se z nich žádná mláďata neprořízla a zárodky v nich uhynuly. Ze zbytku mláďat, která se prořezala, byla některá menší a dvě měla v oblasti, kde ústila pupeční šňůra pravděpodobně zánět. Tyto jsem úspěšně vyléčil (po poradě s MVDr.Petrem Sypěnou) antibiotikem. V břichu jim však zůstaly podivné útvary. Byly tvrdé, dobře hmatatelné. I přes evidentní čilost mláďat však neměnily svoji polohu, ani velikost. Předesílám, že mláďata do té doby nepřijala žádnou potravu a útvary v břišní dutině se – dle mého názoru – vytvořily v důsledku nevstřebání žloutkového vaku a zánětu. (Všechna ostatní mláďata PMB žloutkový vak vstřebala.)

Nyní musím odbočit. Před několika lety jsem byl nucen několik mláďat PMB krmit násilně. Krmil jsem kousky kuřecího masa. Jedno z mláďat mělo však patrně špatné trávení a tyto kousky nestrávilo. Utvořily se mu ve střevech dva ztvrdlé kusy nestráveného masa. Žádná léčba tehdy nepomáhala. Selhaly i pokusy s projímajícími prostředky. Bylo nutné sáhnout k operaci, i když jsem byl upozorněn, že šance na přežití je asi 5-10%. Operace se sice zdařila, had však asi po 4 dnech uhynul. Vyoperované kousky připomínaly svojí tvrdostí gumu na gumování!

Proto jsem přemýšlel, jak bych bez operace hadům pomohl. Napadlo mne jemnou masáží útvary vytlačit kloakou ven z těla, což se mi posléze podařilo.

Oba útvary si můžete prohlédnout na fotkách. Byly velice tvrdé, tvrdší než guma. Šipka označuje místo, kde byl pupek plaza.Délka hadů byla asi 60cm. A úkon jsem dělal asi v jednom měsíci věku.

Oba hadi moji ,,léčbu“ úspěšně přežili.

Pokud jste se s něčím podobným také setkali, velice uvítám vaše zkušenosti.